Znáte ten příběh z Cimrmana „teď
tady byl...“? Přesně to se mi stalo, když jsem poslal svůj
příspěvek o minimalistických nástrojích. Prostě mě kolega
předběhl. Ale v redakci jsme si řekli, že minimalistické
nástroje budeme podporovat, tak uveřejníme oba články.
Nejdříve musím přiznat, že
minimalismus mám rád obecně. Ať už v architektuře, designu,
grafice, hudbě nebo výtvarném umění. Mám prostě rád čisté a
jednoduché věci, které splňují svůj účel (tím účelem může
být i emocionální vjem).
V poslední době se minimalismus v
různých podobách a označeních začíná projevovat i v oblasti
osobní produktivity a time managementu. Ukazuje se, že pokud
používáte nástroj, který je úzce specializovaný na konkrétní
činnost, je to ideální z hlediska produktivity. Nic neodvádí
vaši pozornost, nic vás neruší a nemáte potřebu zkoušet nové
funkce. To je ideální především při monotónních činnostech
jako je psaní textu. Právě minimalistické textové editory tvoří
asi nejpočetnější skupinu podobných nástrojů. Příkladem může
být FocusWriter, ve kterém je napsán tento příspěvek. Po
zapnutí moje obrazovka zešedne a zmizí veškeré aplety, lišty s
indikátory, menu a seznamem otevřených oken. Není vidět dokonce
ani menu programu (najdete ho po najetí kurzoru na horní část
obrazovky), prostě jen čistá plocha, která přímo láká k
popsání. Psát můžete je v holém textu (neřešíte žádné
fonty, vytučnění a podtržení). FocusWriter umožňuje i
formátování textu (RTF formát), ale není mi jasné proč.
Napsaný text pěkně nastyluji v Libre Office a je hotovo.
To je konec dnešního minimalistického
zamyšlení. K jednotlivým nástrojům se ještě určitě vrátíme
ať už v samostatných příspěvcích nebo odkazech v rubrikách
Tři odkazy pro Popelku nebo Nepřehlédněte.
Žádné komentáře:
Okomentovat