Pomodoro – širší kontext (5)

Technika Pomodoro není pouze o měření času a pravidelných přestávkách. Stejně jako v jiných podobných systémech je potřeba zařadit techniku do širšího plánovacího rámce. Dokument The Pomodoro Technique, který napsal Francesco Cirillo doporučuje následující fáze:

1. Plánování (na počátku pracovního dne) – před tím než poprvé natáhnete „minutku“ je potřeba se rozhodnout kam a jak budete investovat svůj čas a úsilí. Pro tento krok použijte některý ze systémů osobního plánování nebo Pomodoro To Do Today Sheet .
   
2. Sledování (tracking; v průběhu celého dne) – zaznamenávejte si všechny informace související s technikou Pomodoro. Například činnosti, které se vejdou do jednoho Pomodora, které jsou naopak časově nevyhovující a podobně.
   
3. Zaznamenávání získaných poznatků (na konci dne) – tento a následující kroky slouží ke zlepšení vaší produktivity. Prozkoumejte váš den a snažte se najít možnosti pro zlepšení. K tomu můžete použít například Records Sheet .
   
4. Zpracování získaných poznatků (na konci dne).
   
5. Vizualizace získaných poznatků a informací (na konci dne).
   

Týdenní plánování (3)

Součástí týdenního plánování jsou i další techniky jako například Weekly MIT (nejdůležitější položky týdne). Jedná se o seznam, jehož položky následně rozdělujete do jednotlivých dnů.
Další možností je zařazení životních rolí (například manžel, otec, programátor...) a jeho propojení s úkoly tak, aby pro každou roli byl během týdne splněný jeden úkol s největším pozitivním přínosem.
Jinou technikou, kterou můžete zohlednit při týdenním plánování je Paretův princip (20:80). Mezi úkoly největší prioritou zařaďte ty s nejvyšším přínosem. Jinými slovy důležitých je pouze 20% vašeho plánu.
Součástí každého týdenního plánování by mělo být také hodnocení předchozího týdne. Co se povedlo, proč a jak to nejlépe zopakovat.
A nezapomeňte na vůli. Nikoli na vůli úkoly vykonat (ta je také důležitá), ale na vhodné časové mezery mezi úkoly (jinými slovy zahradu neposekáte v práci, musíte se tam nějak dostat a ještě si nechat prostor na zakoupení benzínu do sekačky).
Zjistíte, že týdenní plánování nevyužívá každou minutu vašeho dne. Vzápětí na to objevíte, že vám to vůbec nevadí. A to hned ze dvou důvodů – jednak to vůbec není nutné, a jednak se vyskytne mnoho neočekávaných záležitostí, které elegantně vklouznou do volných políček.

Týdenní plánování (2)

Co budete pro týdenní plánování potřebovat? Tady máte na výběr ze širokého spektra možností od čistého papíru, přes klasické kalendáře nebo diáře (nejlépe s týdenním pohledem), stolní velkoformátové kalendáře, plánovací tabule až po specializované plánovače typu FranklinCovey. Také můžete použít digitální aplikace jako jsou kalendáře (Outlook, Google apod.), tabulkové procesory (Excel, Google Documents, Libre Office Calc apod.), program na poznámky (Zim, Evernote), to-do aplikace nebo obyčejný textový editor. Já osobně používám Zim pro osobní potřebu a Google kalendář pro sdílení informací. Navíc datový soubor Zim mám uložený na Dropboxu, takže k němu mám přístup i ze smartphone.
Jak evidovat týdenní úkoly? I v tomto případě existuje mnoho možností. Následující seznam se týká především softwarových aplikací

1. Barevné popisky, které mohou oddělovat typy úkolů nebo označují jeho splnění. Tady mám pocit, že příliš barevný kalendář je spíš ke škodě.
   
2. Tagy (štítky) – pro mě představují jednodušší variantu barevných popisků. Nejsou sice tak elegantní, ale nemusím nikde dohledávat význam barvy nebo hledat novou barvu pro další kategorii. Bohužel stejně jako u barev se mě nedaří udržet konzistentní uzavřenou množinu štítků.
   
3. Priority – já používám kombinaci jednoho až tří vykřičníků (nástroj Zim) a navíc si prvních pět aplikací očísluji podle pořadí, ve kterém je chci vykonat (to je ale záležitost denního plánování a pojídání žab /žáby vysvětlím v některém z dalších článků/).
   

Nevhodné návyky (5)

A jsme na konci našeho krátkého seriálu. Zbývá poslední pravidlo – mějte plán. Teď víme jaké jsou naše nevhodné návyky a co je spouští. Takže je potřeba si udělat plán, jak budeme nežádoucím signálům předcházet. Například na oběd budu chodit už v půl dvanácté, protože cukrárnu otevírají až v jednu.

Samozřejmě úplně poslední krok je nejtěžší. Musíte si utvořit správný návyk, který bude nahrazovat ten starý nežádoucí. A tady vám žádné triky nepomohou. Tady pomůže jen pravidelné opakování. Jak dlouho? To záleží na vaší rezistenci vůči návykům. Někomu stačí 28 dní, někdo preferuje 40. Prostě do té doby, než začnete vaše předsevzetí plnit automaticky.

Nevhodné návyky (4)

Další pravidlo zní: Izolujte signály (Google překladač navrhuje „Odpojte tágo“). Podle experimentů je možné všechny příčiny zařadit do pěti kategorií – místo, čas, emoční stav, vazba na ostatní lidi, jiná bezprostředně předcházející akce. Ale to všechno máme přece už napsáno v seznamu ze druhé kapitoly. Hurá! Takže zajdeme pro seznam, doplníme chybějící informace a začneme vesele narušovat naše prostředí, aby nedocházelo k nežádoucím signálům. Samozřejmě s mírou – kvůli tomu, že na dezert dostanu chuť, když se manželka vrátí z práce, se ještě nemusím rozvádět.

Týdenní plánování (1)

Konečně po dvou letech jsem si začal užívat týdenní plánování. Před tím jsem ho tak trochu flákal. Prostě důležité bylo plánování každodenní a týden jsem jen tak v neděli prolétl. Samozřejmě trochu lepší to bylo v dobách používání FC diáře, ale stále to žádná sláva nebyla. FC diář jsem po roce odhodil a musím říct, že se mému pracovnímu batohu pořádně ulehčilo, a s tím jsem tak trochu odhodil i týdenní plánování. Kdy jsem se k němu vrátil? V dobách dovolených, kdy jsem potřeboval vědět, co budu dělat, až se vrátím po týdnu z lyžování. A najednou se ukázalo, že týdenní plánování má jednu užitečnou funkci – už se mi nestává, že bych v jednom dni měl deset a víc úkolů s maximální prioritou.
Abych zase někde neudělal chybu, pokusil jsem se o stručnou rešerši, jak to dělají jiní a jaké jsou nejlepší postupy. A o výsledky se s vámi chci podělit v následujících řádcích.
Tak nejdříve si shrneme proč je dobré si koncem nebo začátkem týdne si sednout nebo lehnout a projít svůj program?

• Plánování je obecně užitečné.
• Budete mít jasný program, a tudíž se zbavíte nejistoty a strachu z ní.
• Týden nezaplníte celý, a proto budete poměrně flexibilní díky možnosti operativního zaplňování volných míst nebo přesouvání aktivit.

A proč vlastně plánovat týden a ne jednotlivé dny? Abych řekl pravdu, nevím. Já osobně kombinuji denní a týdenní plánování. Na webu najdete však můžeme najít názory, že týden je tak akorát dlouhá časová jednotka, která je dostatečně velká, abyste mohli přesouvat úkoly a schůzky. A zároveň tak malá, že si snadno udržíte přehled. Na tom něco bude, protože ve svém Google kalendáři používám nejčastěji týdenní nebo dvoutýdenní pohled.

Efektivní mítinky (3)

Dnešní poslední seriálu o efektivních schůzích krátce zmiňuje postavu moderátora. Ten hraje důležitou roli, která ovšem nesmí být nejvýraznější (ve fotbale se používá termín „černá práce“. Moderátor musí ohlídat...

1. ...sebe, aby z mítinku nebyla one-man show.
   
2. ...veškeré vyzvané řečníky.
   
3. ...všechny diskutující.
   
4. ...téma.
   
5. ...čas.
   

Z vlastní zkušenosti asi víte, že je to heroický úkol, zvláště v případě, že moderátor je v podřízené pozici vzhledem k účastníkům schůze. Pak jde o záležitost ryze psychologickou.
Jak jsme již předeslali, náš krátký třídílný seriál končí. To ovšem neznamená, že se tématu efektivity na jednáních a diskuzích nebudeme věnovat dále.
Pokud vás toto téma zaujalo, napište nám vaše zkušenosti do diskuze pod článek. To pro nás bude signálem, že máme pokračovat a hledat další informace.

Nejlepší stránky o cestování (6) – HostelWorld

Existuje mnoho stránek, kde můžete najít levné ubytování v hostelu nebo B&B. Proč článek doporučuje právě HostelWorld? Může za to rozsáhlá databáze, pěkné vizuální prostředí a také fakt, že zajímavé a levné nabídky se vyskytují už na druhé nebo třetí stránce. Takže listujte, určitě se to vyplatí. Pokud budete chtít hledat jinde, doporučuji pro ubytování také skyscanner, i když si většina myslí, že tam najdou ubytování tak maximálně v letadle...

Efektivní mítinky (2) aneb jak jednat

Další pravidla se budou týkat přímo vlastního jednání. Takže si zapamatujte, že na každém mítinku...

1. ...se musí projednávat pouze předem stanovené záležitosti. Každý, kdo přednese nové požadavky, je velice nepořádný a pracuje chaoticky nebo se pokouší o nějaké intriky (snaha překvapit a zaskočit kolegy).
   
2. ...bývá zahájení, které stručně zopakuje cíle mítinku a přitom nesmí trvat déle než 3 minuty.
   
3. …se nejdůležitější záležitosti (a často také nejméně příjemné) projednávají jako první. Přístup „to je přece jasné, tak to prodiskutujeme jako první“ nebývá nejefektivnější. Navíc se může stát, že na kontroverzní a problematické body zbude málo času a vedoucí schůze bude podezřívám (ať už právem, či neprávem), že je schválně upozadil, aby odvedl pozornost. Samozřejmě nezapomeňte uvést správné pořadí projednávaných bodů do programu schůze.
   
4. ...se na začátku poznamená docházka. Nejlépe do předem připravených archů, aby to bylo rychlejší. Nejde o bezúčelnou buzeraci, ale o ten nejjednodušší kontrolní mechanismus, který pomáhá ověřovat plnění závěrů schůze.
   
5. ...mají mluvčí omezený čas. Pokud uvádíte nějakou novou informaci nebo téma, máte na to 4 minuty. Každý další diskutující se musí vejít do dvou minut (proto Two Minnutes Meeting).
   
6. ...musí být rozčleněn, tak aby diskutující dostali příležitost k jasným a cíleným otázkám. Nesmí dojít k tomu, aby se tázající nebo diskutující museli vyjadřovat ke dvěma nebo dokonce více předřečníkům najednou.
   

Nejlepší stránky o cestování (5) – Escape the City

První, co mě zaujalo, byl design stránek, snad kromě fotky pláže a palem přesně odpovídá mému vkusu (vzkaz designérům našeho blogu – kluci, nechte se inspirovat). Stránka Escape the City však není určena ke kochání, ale k hledání práce. Prostě, když se v práci nudíte (čtete si například náš blog) a toužíte po změně, pak se mrkněte na „Útěk z města“ (a nevynechte také film Cesta z města). Článek The 20 Best Travel Websites on the Internet například zmiňuje zlatokopectví v Ekvádoru (až se vrátíte, můžete si koupit vašeho současného zaměstnavatele i se šéfem). Nebo mě systém nabídl vedení kurzů (ekonomie, média) na letní škole v Cambridge?
Svým způsobem je tento systém jedinečný (zatím jsem nenašel žádnou uspokojivou alternativu) a může vám nabídnout zajímavé prázdniny nebo rok volna, včetně přivýdělku.

Nevhodné návyky (3)

Dnes se zaměříme na odměny, protože ty jsou často důvody, proč pácháme naše malé hříchy. Dělejte to podobně jako kuřáci – zkoušejte různé náhražky a nebojte se experimentovat. Máte chuť na velkou likérovou špičku, která na vás každý čeká ve vaší oblíbené cukrárně, směje se na vás zdálky celé dopoledne a během oběda už nevidíte knedlíky a omáčku, ale krásný čokoládový kopeček plný žlutého krému? Zkuste vyrazit na procházku, dát si ovoce nebo kávu nebo alespoň malý případně zdravější dezert.

Ze seznamu, který máte při sobě, zjistíte, proč vlastně máte chuť na zákusek. Chcete vypadnout z práce, chcete být chvíli sám nebo naopak s někým konkrétním, potřebujete si odpočinout nebo máte ještě hlad? Teď se podívejte na alternativní odměny a zkuste je přiřadit k důvodům. Chodíte do cukrárny z hladu? Zkuste si upravit jídelníček, dát si větší porci k obědu nebo alespoň menší porci dortu. Nebo si chcete s někým popovídat? Ideální je krátká procházka.

Končit budeme stejně jako v předchozí kapitole – sedněte si, všechno si promyslete a zhodnoťte.

Nevhodné návyky (2)

První pravidlo uvedené v článku Change Your Spending Habits zní Identifikujte své návyky. Vaše jednání se pohybuje na trase signál – rutina – odměna. Například signál = jdete z oběda, rutina = vaše kroky automaticky zamíří do cukrárny, odměna = máte dobrý pocit (díky vyšší hladině cukru), uklidníte se (protože všechno jde podle plánu) a postupně přibíráte.

Ha, to poslední přece není odměna, ale spíš trest. A hlavně důvod, proč tento návyk změnit. Ale jsou i další důvody, jako třeba vyprazdňující se peněženka.

To znamená, že první krok odstraňování nevhodných návyků je vytvoření seznamu těchto problematických zvyklostí. Seznam by neměl obsahovat pouze názvy návyků, ale především důvody proč k nim dochází a místa, kde k nim dochází. Identifikujte také „spolupachatele“ a případná specifika svého jednání (například vždy si dávám jeden a ten samý dort, pokud ho nemají nekoupím si nic).

A jsme u posledního kroku. Sedněte si v klidu s vaším seznamem a podrobně ho prostudujte. Proč? Abyste našli nějaká pravidla, která se ve vašem životě opakují a vedou k nevhodným návykům. Často se setkáte s tím, že například kouření, nechuť ke cvičení a naopak chuť na steak mají stenou příčinu. A jak asi tušíte i stejný (nebo podobný) způsob eliminace.

Hamster a 80/20 – vyhodnocení za duben (6)

Duben uplynul jako voda, tudíž přichází další díl seriálu o Hamsteru. Upřímně řečeno, není to seriál určený speciálně pro čtenáře blogu, ale hlavně pro mě, abych si trochu udělal pořádek. A třeba to bude užitečné i pro někoho dalšího.
Takže zpátky k dubnu. Co mě potěšilo? Především poměrně vysoký počet dní, kdy jsem na práci ani nesáhl. Konečně jsem přestal (alespoň částečně) pracovat o víkendech a svátcích. Poměr Užitečné vs. Zbytečné se dostal na číslo 3,25 – to znamená, že na jednu hodinu činností, které jsem považoval za zbytečné připadaly více než 3 hodiny užitečných aktivit. Také si myslím, že poměr aktivit, které přímo dostávám nějakou tu korunu, a těch, které představují investici do budoucna, je zhruba 2:1.
Co mě naopak poděsilo? Především poměrně vysoký počet dní, kdy jsem pracoval více než 9 hodin. Je potřeba si uvědomit, že se jedná o „čistou práci“, kdy veškeré prostoje nebyly evidovány. Jak už jsem psal dříve, pořád je velice nízký počet hodin, který věnuji na vlastní vzdělávání. Pilná včela bohužel stále svítí (viz třetí díl seriálu).
Z čeho se poučit a jak dál? Kategorie Zbytečné je nejvíce zaplněna neproduktivními mítinky a přípravou zbytečných projektů. Je potřeba obojí eliminovat (což se zcela nepodaří, neboť se často jedná příkazy shora) nebo alespoň minimalizovat čas strávený na těchto neproduktivních aktivitách.

Hamster a 80/20 – nové kategorie a štítky (5)

Dnes jen krátký příspěvek do našeho nekonečného seriálu. Pořád se zabývám štítky a kategoriemi. V únoru jsem seznam rozšířil, ale trochu se v něm ztrácím. Jinými slovy, co vlastně potřebuji zjistit? Pro koho dělám, jaký druh práce dělám a jaký to přináší efekt.

Článek The 5 Types of Work That Fill Your Day nabízí inspiraci – pět typických druhů práce – řešení problémů, plánování, reakce na události, každodenní záležitosti a zbytečnosti. Kontrolní otázka na závěr – co se budeme snažit eliminovat? Výsledky snad budou vidět za nějaký měsíc.

Co dělají úspěšní jinak? (3)

Poslední díl seriálu a poslední tři zvyky úspěšných podle psycholožky Heidi Grant Halvorsonové.

1. Staňte se „svalovcem vůle“. Nebo „morálně-volním kulturistou“ – mně ty překlady prostě dnes nejdou. Jinými slovy posilujte svoji vůli a sebeovládání (a jsme zase u těch výmluv z prvního dílu). Naštěstí existují konkrétní cvičení na trénování vůle a dokonce se dají spojit i s klasickým cvičením. Když si řeknete, že uděláte denně 50 dřepu, tak nejde jen fyzickou námahu, ale také o vůli – musíte se přinutit. Asi bych měl napsat, co vám pomůže získat silnou vůli, ale to bych se opakoval. Prostě plánování, montoring...
2. Neblázněte (v originále nepokoušejte osud). Tak jako nemá cenu se vymlouvat a podceňovat svoje schopnosti, nemá ani smysl se přeceňovat. Nedělejte víc věcí najednou, i když se zdá, že je to jednoduché. Nesnažte se překročit své limity. Často se totiž můžete setkat s neúspěchem, který vás odradí a budete zase na začátku (přinejlepším). Setkal jsem se například s člověkem, který chtěl hubnout. Zaplatil si tréninkový program, který mu ovšem po týdnu přišel příliš lehký. Zdvojnásobil se tedy dávky. Po další dvou dnech si přivodil únavovou zlomeninu, s cvičením musel přestat a nejenže nehubne, ale dokonce přibírá, protože svůj vztek kompenzuje jídlem.
3. Poslední bod souvisí s realistickým optimismem (viz předchozí díl). Nemá cenu si říkat, co nebudete dělat (kromě ztráty motivace dochází totiž i ke ztrátě času). Naopak si co nejčastěji opakujte co dělat budete. Někde se tomu říká snění s otevřenýma očima.
   Další riziko souvisí s vaší pamětí a podvědomím. Jestliže si budete neustále říkat „nesmím utrácet“, co se stane s vaším podvědomím? Usídlí se tam tři základní pocity – negativum, rozkaz a utrácení. Nesnáším, když mi někdo říká, co mám nebo nemám dělat! Nesnáším, když někdo říká, že dělám chybu! Takže zbývá utrácet, utrácet, utrácet...
   Zkuste „chci více vydělávat“ – vlastní vůle, pozitivně laděná slova (více i vydělávat) – to se to krásně poslouchá...

Mimochodem, při paní tohoto článku mě napadlo, že se podívám do literatury a na web a pokusím se najít něco o úspěšnosti. Jsem úspěšný? A kdo je vlastně úspěšný? A co musím udělat proto, abych byl úspěšný? Až se mi podaří něco zjistit rozhodně se o to s vámi podělím na blogu Skvělá práce.

Co dělají úspěšní jinak? (2)

Pokračujeme v našem seriálu založeném na článku Nine Things Successful People Do Differently. Mezi další tři zvyky, které rozdělují úspěšné a neúspěšné patří:

1. Buďte realistickým optimistou nebo realistickou optimistkou. Jinými slovy nepřemýšlejte o problémech, které jsou spojené s danou aktivitou (například po běhání mě budou bolet nohy), ale o tom co je na dané činnosti příjemné (dnes budou krásné výhledy na okolní hory) a především o pozitivních důsledcích (zhubnu nebo budu mít pak chuť na pivo). Realistický optimismus vás totiž vzdálí všem výmluvám.
2. Vaším cílem by nemělo být dobrý, ale stále se zlepšovat. Nevěřte tomu, že vaše inteligence, osobností vlastnosti nebo fyzická kondice jsou dané jednou provždy. Oni se mohou velice snadno zhoršit, ale naštěstí také zlepšit. A právě víra v neustálé zlepšování sebe sama je další odlišností úspěšných.
3. Mějte písek nebo štěrk. Ne, nezbláznil jsem se. To jenom můj slovník přeložil použitý výraz „grit“. Ve skutečnosti jde o dlouhodobé cíle. Úspěšní lidé se jim nevyhýbají a naopak je dotahují až do konce. Nehledají snadné cíle, rychlé úspěchy a nenechají se odradit prvním problémem. Ono to pochopitelně souvisí s návyky, jejich utvoření samozřejmě spotřebuje nějaký čas. A jak „grit“ získat? Jednoduše plánováním a monitoringem. Komunikací, získávání informací a ochotou nechat si pomoct.

Co dělají úspěšní jinak? (1)

Dnes se mi do ruky dostal zhruba rok starý článek psycholožky Heidi Grant Halvorsonové (omlouvám se za přechýlení jména), který se jmenuje Nine Things Successful People Do Differently. Článek neobsahuje žádné zásadní novinky, ale stručně a přehledně shrnuje základní pravidla, která v jiných zdrojích především odborných knihách zabírají velké množství stran. Proto jsme si pro vás připravily v každém díle tohoto malého seriálu tři pravidla, která jsme převzali z článku, ale také obohatili a naše zkušenosti a postřehy.

1. Buďte konkrétní. Nemá smysl si říkat „dnes budu pracovat“, „půjdu si zaběhat“ nebo „uklohním si nějakou večeři“ Místo toho si řekněte nebo ještě lépe napište „dnes shrabu celou zahradu“, „uběhnu pět kilometrů“ nebo „připravím si vídeňský řízek“. Proč? Protože máte před sebou konkrétní a hlavně měřitelný cíl, který můžete zkontrolovat. Mít konkrétní cíl je přesně to, co vás motivuje (mě samozřejmě také).
2. Snažte se najít správný moment pro uskutečnění vašich cílů. Jinými slovy neodkládejte a především se nesnažte se omlouvat. Vážně nemáte dnes ani minutku si zacvičit. Nebo se vám nechce a říkáte si „už jsem unavený“, „po jídle se nemá cvičit“, „něco na mě leze, tak dnes raději bez cvičení“, „už je večer a přece nebudu obtěžovat hlukem rodinu a sousedy“ nebo dokonce „stejně to nemá cenu, protože nevidím žádné výsledky cvičení“? Všimněte si, jak širokou mám zásobu výmluv, která nepochází z originálního textu.
   Jak výmluvám zabránit? Vrátíme se k prvnímu bodu a budeme konkrétní. A to nejen ve vymezení činnosti, ale také v její délce a době. Jinými slovy – cvičení podle programu VirtualGym každé pondělí, úterý a pátek od sedmi do půl osmé. Bylo prokázáno, že takové plánování zvýší vaše šance na úspěch o 300%.
3. Sledujte se. Tím nemyslím chorobné zabývání se vlastním egem, ale monitorování aktivit. Když zůstaneme u toho cvičení, zapisujte si nejen odcvičené jednotky (třeba uběhnuté kilometry), ale také změny (dnes jsem dal o dva kilometry více) a pokroky (poprvé mám pocit, že se o mě nepokouší infarkt). Dělejte to pravidelně a chlubte se svými zápisky (když ne cizím, tak alespoň sobě).

Hamster a 80/20 – vyhodnocení (4)

Ještě se vrátíme k únorové statistice. Je to hlavně proto, že se musím pochválit. V únoru jsem odpracoval (ale připomínám, že skutečně odpracoval, protože v evidenci není zařazena například doprava na služební cestu, obědy a podobně) 150 hodin. To je 7,14 na jeden pracovní den (vlastně víc, protože jsem měl jeden den dovolenou) – zaměstnavatel by měl asi radost, já zatím příliš ne. Ale je třeba poznamenat, že 31 hodin jsem pracoval takzvaně na sebe – plánování, psaní blogu. A je tam také nějaké vzdělávání. Z obojího sice zaměstnavatel těží, ale není to přímou součástí mé práce.
Hamster zobrazuje i další statistiky. Nejvíc práce udělám v úterý – pondělí je rozlítané a v úterý jsem ještě poměrně čerstvý – průměrné „pracovní“ úterý má 10 hodin. Nejméně v pátek (tady to zkresluje ta dovolená) a o víkendu. Práce začíná ráno kolem osmé, kromě pondělí a samozřejmě víkendu. Nejpozději končí ve středu a ve čtvrtek – po půlnoci. Činnosti vázané na kancelář se krásně vešly mezi devátou a patnáctou hodinu, zatímco ráno se věnuji spíše projektům, tak večer je zaměřený na administrativu a hlavně mé soukromé záležitosti.
Ještě musím do příštích měsíců odstranit zprávu – S 40 procenty všech dat kratších než 15 minut se zdá, že jste pilná včela. Rozhodně nechci být včelou a už vůbec ne pilnou!

Pomodoro – návod (4)

Pětadvacet minut – pět minut – pětadvacet minut – pět minut... Tohle bude rytmus vašeho života, když podlehnete technice Pomodoro. Pětadvacet minut práce nebo jakékoli činnosti, na kterou se potřebujete soustředit a následně pět minut odpočinku. Aby to nebylo tak fádní po dvou hodinách (čtyřech Pomodorech) se ordinuje dvacetiminutová přestávka. Kromě soustředění (je prokázáno, že více než cca půl hodiny se stejně málokdo dokáže soustředit) Pomodoro pomáhá také při plánování a evidenci pracovních činností.

K měření času můžete použít jakýkoli nástroj – originální technika doporučuje tzv. kuchyňskou minutku, existuje mnoho webových, desktopových i mobilních aplikací (viz předchozí díly).

Z mého pohledu se Pomodoro hodí především pro jednoduché, často stereotypní činnosti s jedním nástrojem. Navíc je vhodná téměř naprostá izolace – přerušení jsou největším nepřítelem rajčat. Pokud pro práci potřebuji dva monitory a stůl obložený papíry, časopisy a knihami a navíc je nutné často pro něco skočit nebo vyhledat, pak dostanete z rajčatové omáčky spíše guláš. Takže všechno si pečlivě přichystejte, včetně podrobného seznamu úkolů, zamkněte nebo si dejte na dveře cedulku „Nerušit“ a můžete začít měřit čas.

Hamster a 80/20 – vyhodnocení (3)

Ačkoli měl únor o jeden den navíc, už je za námi. A nastává vyhodnocení dalšího měsíce s Hamsterem. V první řadě je potřeba uvést, že systém tagů a kategorií nastavený na únor je dost komplikovaný a bude potřeba s ním něco dělat.

Ale nejdřív k výsledkům:

• 62% aktivit bylo označeno jako užitečné, zbytek jako zbytečné (jako třeba zbytečné papírování nebo nikam nevedoucí schůzky)
• Zacílení aktivit se trochu změnilo oproti předchozímu měsíci – vítězí investice (38%), následované činnostmi přímo spojenými s platem (28%), administrativou (15%, naštěstí vzestup jen o 1%) a vzděláváním (1%, pokles o 4%).

Co je potřeba změnit? Jak už jsem říkal systém tagů a také označování souvislostí s platem, protože spousta příprav nových projektů a aktivit je prostě součástí mého zaměstnání a tedy také platu.