Teď nemyslíme smysl života, ale
spíše toho, jestli má smysl se zabývat systémy na zlepšení
osobní produktivity. Nejsou to jenom obecné řeči nebo způsoby,
jak z lidí vytáhnout peníze? My osobně si to nemyslíme, hlavně
proto, že po několika letech zkoušení a vylepšování jsme si
každý našli svůj systém, jak zpracovávat informace, třídit je
a vyřizovat, čemu se věnovat prioritně a čemu naopak vůbec.
Pokud nám nevěříte, zkuste se
podívat na článek Dustina Waxe Why
You Should Learn a Productivity System, který shrnuje a krátce
popisuje základní argumenty (pochopitelně pro...)
- Produktivita je dovednost (jak se moderně říká skill). To znamená, že produktivita je něco podobného jako schopnost opravit ledničku nebo prodat pojištění. Proto si vaše znalosti nezapomeňte uvádět v životopise.
- Systémy jsou systematické – hm, to je věta typu červeň je červená. Ve skutečnosti tím chtěl básník říct, že každý z nás vědomě funguje v nějakém systému, a proto je výhodné se chovat systematicky (=produktivně), abychom předcházeli nejrůznějším konfliktům.
- Systémy vytváří návyky. Jasně, z chaosu ještě žádný návyk nevznikl – dokonce i proto, abyste získali závislost na alkoholu, musíte systematicky „chlastat“. Po zhruba 21-40 dnech (podle toho jakého guru produktivity uznáváte) už na pití nemusíte myslet a jde to samo (což je docela průšvih). Naštěstí je to stejné i s pozitivními návyky.
- Systém limituje volbu. Nechme stranou svobodu volby a uvědomme si druhou stránku teror volby – čím více máte možnosti, tím je rozhodování méně efektivní a často to platí i o výsledcích.
- Poslední bod je nejzajímavější – Učením produktivity ji zároveň vyučujeme. A z vlastní zkušenosti víme, že to funguje obráceně – pokud svoje znalosti někomu předáváte, můžete se toho spoustu naučit.
Doufáme, že jsme trochu přispěli k
odstranění mýtu, že osobní produktivita je blábol. A budeme se
snažit i dál. Koneckonců, proto jsme založili náš blog
Skvělá práce a školení.